Japonsko je čajová velmoc, zajímavé je, že naprostou většinu japonské čajové sklizně tvoří právě zelené čaje, černé čaje či oolongy se zde takřka nevyrábějí. Japonci své čaje vyrábějí trochu jiným způsobem, nežli Číňané, což se projeví i na chuti. Japonské zelené čaje jsou totiž upravovány horkou párou, což jim dává nezaměnitelné aroma, které citlivějším jedincům může připomínat pach ryb. Nicméně není třeba se japonských zelených čajů bát, jejich chuť je většinou velice příjemná a kdo je jednou okusí, již na ně nedá dopustit. Pro bližší informace o přípravě japonských čajů si můžete prostudovat tabulku délky louhování čajů.

Základní druhy japonského zeleného čaje

Bancha
Nejběžnějsí a tedy i nejlevnější japonský zelený čaj. Jeho chuť je zvláštně hořkosladká, vůně též nasládlá, po květinách. Louhujte okolo tří minut, vzhledem ke kvalitě čaje je třeba louhovat poněkud teplejší vodou, která může mít okolo 90 stupňů.

Sencha
Jemnější a dražší odrůda čaje Bancha. Jeho chuť je nasládlá, takřka postrádá tradiční svíravost zelených čajů. Tak jako jiné kvalitní zelené čaje je možné použít i na několik nálevů, louhujte při nižší teplotě, okolo 70 stupňů. Pokud jste si pořídili nějakou mimořádně kvalitní sortu čaje Sencha, může být teplota ještě nižší. Naopak, pokud se vám vaše Sencha příliš nepozdává, vylouhujte ji při vyšší teplotě, která zakryje její případné nedostatky.

Genmaicha
Moje oblíbená specialitka. Jde o čaj Bancha, který je smíchaný s praženou rýží. Chuť je příjemně nasládlá a vůně připomíná nezapomenutelné aroma „burizonů“ z mého dětství.

Matcha
Japonská čajová specialita- obřadní práškový čaj. Vyrábí se rozemletím těch nejkvlaitnějších čajů a používá se při proslulých čajových obřadech. (jak taková čajová kašička pak vypadá, můžete vidět na obrázku Čajovým začátečníkům příliš nedoporučuji, chuť je velmi svíravá a na první ochutnání ne právě příjemná. Ovšem chcete-li okusit něco opravdu neobvyklého, je Matcha dobrým námětem pro váš čajový dýchánek.

Kukicha
Jde o čajové řapíky, v sáčku s tímto čajem byste tedy čajové lístky hledali marně. Jeho chuť je nicméně velice příjemná a vzhledem k příznivé ceně se hodí pro běžné popíjení.

Pro nás, čajové amatéry, se pokusím sestavit seznam čajů, které by si měl zakoupit a ochutnat každý čajový začátečník a které mu mohou sloužit jako jakýsi „startovací balíček“ do jeho dalších čajových dobrodružství. Bude to seznam čajů běžných i méně běžných s jejich stručnou a srozumitelnou charakteristikou. Dnes začínáme se zelenými čaji, jejich přípravou a tím, co jsou vlastně zač.

Mezi všemi druhy zelených čajů můžeme najít poměrně podstatné rozdíly a to jak v chuti a vůni i v ideálním způsobu přípravy. Některé jsou chuťově výraznější, některé zase velice jemné. Důležité je vědět, proč vybrat právě zelený čaj:

1. Pití zeleného čaje je zdravější, než pití černého čaje- tohle uslyšíte docela často a možná na tom i něco bude, i když jako vždy bych to zase tak nepřeceňoval. Faktem je, že při výrobě černého čaje se ztrácí docela velké množství vitamínů a některých jiných látek. V zeleném čaji je proto více vitamínů C a katechinu, což je látka, údajně odpovědná i za potlačení rakovinného růstu.
2. V zeleném čaji je méně kofeinu- to je, dámy odpustí, naprostý blábol. Kofein se samozřejmě při výrobě černého čaje nikam neztratí, je ho stejně v černých i zelených čajích.
3. Chuť- to je pro mne asi nejdůležitější důvod. Kdo vyzkoušel zvláštní trpko- sladkou chuť zelených čajů, už na ně dále nedá dopustit. Ovšem pozor, zelený čaj se dá při přípravě také docela snadno zkazit. Pjďme se tedy podívat, jak na něj.

Příprava zeleného čaje

Jen těžko lze popsat jednoduchý a univerzální postup, jak připravit vynikající zelený čaj. Tento postup se liší podle druhu čaje, ale také podle toho, co od něj čajový experimentátor čeká.

Nebudeme z toho ale dělat vědu: To nejdůležitější, společné pro všechny zelené čaje, je nezalévat je vařící vodou! Čaj, který byste takto připravili, by měl nepříjemnou svíravou chuť. Důležité také je, nechat zelený čaj při louhování „dýchat“. Není tedy dobré čajové lístky nacpat do malého čajového sítka, obvzláště pokud je kovové, to by se z vás už staří číňané obraceli ve svých hliněných pagodách . Čajové lístky se musí rozvinout, proto je lépe je louhovat přímo v konvičce a po uplynutí přiměřené doby louhování z ní čaj slít. Pravidel pro přípravu čaje exituje více, ale pokud dodržíte alespoň tyhle dvě, neměli byste ni zkazit. O těch dalších si napíšeme někdy jindy, teď už se pojďme podívat na pár nejoblíbenějších druhů zelených čajů

Gunpowder- Zhu-cha-

je chuťově výraznější čaj, který by však měl vyhovovat i začátečníkovi v oblasti zelených čajů. Jeho výhodou je i nízká cena, jedná se totiž o jeden z nejběžněji dovážených druhů čajů. Jak poznáte kvalitní Gunpowder? Tento čaj je tvořen malými svinutými kuličkami čajových lístků (viz obrázek), pokud v nádobce se sypaným čajem uvidíte i úlomky a různou čajovou drť, nejspíš půjde o Gunpowder nevalné kvality. Výhodou je, že při přípravě tohoto čaje se toho nedá příliš zkazit, jen jej nesmíte zalít příliš horkou vodou, potom by měl trpkou chuť. Původně pochází z Číny, dnes se vyrábí i na Tchaj-wanu, myslím, že ve vcelku obstojné kvalitě.

Jasmínový čaj-

dobrým a kvaltiním jasmínovým čajem by neměl pohrdnout ani ten nejortodoxnější znalec čaje. Jedná se totiž o jednu z nejpůvodnějších voňavých přísad do zeleného čaje. Jasmín čaji dodá charakteristicou omamnou vůni a poněkud natrpklou chuť. Z vlastní zkušenosti můžu dodat, že pokud se jedná o opravdu kvalitní čaj, pak má jamínový čaj mimořádně omamné účinky. Po vypití pár šálků se vám bude svět zdát hned krásnější a pokud jste zakoupili jasmínový čaj horší kvality a zdá se vám příliš trpký, pak nezoufejte- z jasmínového čaje se dá připravit výborný ledový čaj, který v horkých letních večerech nemá konkurence.

Japonské zelené čaje-

z Japonska se do celého světa exportuje celá řada čajů, které mají podobné charakterisitky. to je dané zejména trochu odlišnou úpravou japonských zelených čajů, které se místo lehkého zapražení nechávají zapařit. Následkem toho je jejich aroma trochu ostřejší, někomu může lehce připomínat vůni ryb. Nedejte se ale tímto čichovým zážitkem vyvést z míry a určitě japonské čaje okuste. Japonské čaje bezpečně poznáte už při nákupu, jejich lístky jsou narozdíl od většiny jiných zelených čajů rovné, nejsou nijak zamotané ani pokroucené.

Jejich chuť se liší podle kvality. Jemnější Sencha se vyrábí z mladších lístků, chuťově drsnější Bancha z lístků starších.
Pro ty z vás, kteří mají rádi nevšední chuťové zážitky, vřele doporučuji zakoupit sáček sypaného čaje, zvaného Genmaicha. Je to japonský zelený čaj, smíchaný s praženou rýží. Jeho chuť je nasládlá a jeho aroma mi neodbytně připomíná burizony, které jsem v dětství s nadšením konzumoval po kilech
Více o japonských zelených čajích se dozvíte v tomto článku.

Další čínské čaje

Čína samozřejmě produkuje i jiné čaje, než jen Gunpowder a Jasmínový zelený čaj. Je jich nepřeberné množství a většina z nich má zvláštní, v češtině poetické a v čínštině nevyslovitelné názvy.

Z mých oblíbených bych tu rád zmínil Pi-luo-čchun. V češtině se tento čaj jmenuje Zelenomodré spirálky jara a já právě dnes spěchám si jej koupit, protože jeho velice jemná chuť už pro mě k jaru tak nějak patří. pokud si jej pořídíte, doporučuji zalévat vodou, kterou necháte po uvaření alespoň pět minut zchladnout, teplejší voda by mu mohla ublížit. Má velice jemné aroma a stejně jako ostatní podobně kvalitní čaje z této kategorie si říká o několikateré zalití.