Čajovinky

O tom, jak dlouho by se měly louhovat jednotlivé druhy čajů, by se daly popsat stohy papíru, ovšem zde se vám pokusím do přehledné tabulky napsat alespoň základní pravidla a údaje o tom, jak dlouho louhovat čaj.

Pár důležitých pravidel o louhování čaje pro začátek:

• Bílé a zelené čaje nikdy nelouhujeme ve vařící vodě, pokud bychom tyto čaje přelili právě uvařenou vodou, můžeme je louhovat už jak dlouho chceme, jejich chuť ale patrně už zůstane trpká a nepříjemná.
• Důležité je množství čaje v poměru k množství vody, ovšem zde víc než kdy jindy záleží na preferencích každého miovníka čaje. Pravidlem je, že pokud použijeme větší množství čaje, dostaneme aromatičtější, ale také chuťově výraznější nápoj. U každého druhu čaje se přitom se zvýšením jeho dávky zvyrazňuje jiná chuťová složka, je tedy třeba vyzkoušet váše vlastní chuťové buňky.
• Kterýkoliv kvalitní čaj je vhodné na louhování “připravit”. Chuťový zážitek z čaje totiž výrazně zlepšíme, podrobnosti najdete zde »

Kvetoucí čaje či také čajové květy, jsou na první pohled nepříliš vzhledné chuchvalce čaje, které ovšem stojí za to blíže prozkoumat. U kvetoucího čaje totiž víc než kde jinde platí, že nemůžeme dát na první pohled a že jeho skutečná krása se skrývá vevnitř. Pojďme se podívat, v čem tedy vlastně kouzlo čajových květů spočívá.

Výroba kvetoucího čaje

Kvetoucí čaj je z hlediska čajové historie vlastně novinka, vyrábí se v Číně od poloviny minulého století. Čím je tak zvláštní? Nedejme se zmást jeho názvem, v čajovém květu nenajdete žádný květ z čajovníku čínského, ale jen zelený či bílý čaj, zachumlaný do úhledné kuličky a převázaný kouskem hedvábného provázku. Všechny tyto kuličky jsou vyráběny ručně podrobnosti najdete zde »

I v našich končinách se již můžete setkat v obchodech či čajovnách se speciální kvalitní keramikou, která nese cizokrajně znějící název yixing (čte se nejčastěji jako “išing” nebo “ising”). Kromě toho, že je to keramika většinou velice lahodící oku, je to údajně jedno z nejvhodnějších nádobí pro přípravu kvalitního čaje. Dnes se podíváme na to, proč tomu tak je.

Proč Yixing?

Tato keramika nese název po místě svého vzniku, kterým je čínské město Yi-Xing. Pouze zde se těží speciální keramická hlína, nazývaná zisha. Ta dává keramice z Yi-Xingu nezaměnitelnou narudlou barvu podrobnosti najdete zde »

Jistě jste se již při návštěvě své oblíbené čajovny setkali v čajovém lístku se sortou takzvaných bílých čajů. Vyznačují se většinou vzletnými romantickými názvy, jako je Bílá pivoňka či Obočí dlouhověkosti a také poněkud vyšší cenou, nežli bývá obvyklé u běžných sort. Co to tedy ten bílý čaj vlastně je?

Jde o čaj, vzniklý zvláštním zpracováním běžného čajovníku čínského. Nejblíže má asi k zeleným čajům, ale do bílého čaje jsou zpracovány pouze vrchní, nejmladší lístky čajovníku, popřípadě ještě nerozvitá poupata lístků (z toho plyne o něco vyšší cena). Je tedy jasné, že bílý čaj je to nejkvalitnější a nejjemnější, co můžeme z čajovníku dostat. Tyto mladé lístky čaje se poté rychle usuší a fermentace v nich tedy, narozdíl od černých čajů či oolongů buď neproběhne vůbec, nebo jen velice krátce. Lístky, které si můžete v čajovně zakoupit, jsou lehce ochmýřené a mají zvláštní stříbřitou barvu, z čehož plyne i označení “bílý” čaj. Mezi jeho nejznámější druhy patří výše zmíněný Pai-mu-tan, neboli Bílá pivoňka či Yin-zhen, Stříbrné jehly.

Jak připravit bílý čaj?

Bílý čaj se nesmí zalévat vařící vodou, stejně jako jeho zelený příbuzný. Tím by se zničila nejenom jemná a delikátní chuť tohoto nápoje, ale také veškeré látky, blahodárné pro lidský organismus, kterých je v tomto druhu čaje obsaženo opravdu požehnaně. podrobnosti najdete zde »

Dnes bych se chtěl věnovat oblasti, která je pro čajový svět, zvyklý spíše na názvy v japonštině a čínštině, poněkud nezvyklá. Ale i stepi Jižní Ameriky přinášejí do našich čajoven několik velice chutných zajímavostí, které by byla škoda přehlédnout. Jedná se zejména o dvojici čajů (bylo by lépe říci bylinek- nejedná se totiž o čaj z čajovníku), nesoucích jména Maté a Lapacho. V následujících řádcích se pozastavíme nad zvláštnostmi těchto čajů a na specifický postup přípravy, který vyžadují.

Maté

Maté je patrně známější nápoj z této dvojice, který se vyrábí z listů Cesmíny paraguayské. Je to čaj známý zejména mezi studenty, kteří často potřebují pracovat do noci a hledají proto nápoj, který jim udrží oči otevřené nad učebnicí z anatomie i když už ptáci za okny začínají vítat nový den. podrobnosti najdete zde »

Občas se nám může stát, že na nás náš čajovník při objednání čaje vybafne, zda si čaj budeme přát v konvičce či v Gaiwanu… Pokud patříte mezi ty, které by tenhle dotaz vyvedl z míry, čtěte dále.

Způsobů, jak pít čaj je mnoho, od těch nejprostších, až po tak složité, jako je pití čaje při proslulém japonském čajovém obřadu. Sami Číňané prý konzumují po během dne zelený čaj po litrech ze zavařovacích sklenic od okurek…Inu, proti gustu… Do našich čajoven již však dávno pronikly i sofistikovanější způsoby, jak si čaj vychutnat a jeden z nich je právě pomocí zvláštní mističky, nazývané Gaiwan. Jak můžete vidět na obrázku, jde o malou misku s podšálkem, tak akorát padnoucí do dlaně.

Jak servírovat čaj v Gaiwanu?

V gaiwanu se teoreticky dá připravit jakýkoliv čaj, který si chceme opravdu vychutnat, ovšem v praxi bývá používán spíše na jemnější zelené čaje anebo oolongy. Mimořádně vhodné pro přípravu v gaiwanu jsou jemné a delikátní bílé čaje

Postup jeho přípravy je následující: podrobnosti najdete zde »

Nedávno jsem zde psal o zelených čajích pro čajové začátečníky. Dnes bych chtěl zmínit pár slovy japonské zelené čaje a jejich základní druhy.

Japonsko je čajová velmoc, zajímavé je, že naprostou většinu japonské čajové sklizně tvoří právě zelené čaje, černé čaje či oolongy se zde takřka nevyrábějí. Japonci své čaje vyrábějí trochu jiným způsobem, nežli Číňané, což se projeví i na chuti. Japonské zelené čaje jsou totiž upravovány horkou párou, což jim dává nezaměnitelné aroma, které citlivějším jedincům může připomínat pach ryb. Nicméně není třeba se japonských zelených čajů bát, jejich chuť je většinou velice příjemná a kdo je jednou okusí, již na ně nedá dopustit. Pro bližší informace o přípravě japonských čajů si můžete prostudovat tabulku délky louhování čajů.

Základní druhy japonského zeleného čaje

Bancha
Nejběžnějsí a tedy i nejlevnější japonský zelený čaj. Jeho chuť je zvláštně hořkosladká, vůně též nasládlá, po květinách. Louhujte okolo tří minut, vzhledem ke kvalitě čaje je třeba louhovat poněkud teplejší vodou, která může mít okolo 90 stupňů.
podrobnosti najdete zde »

Tak jsem už ani já neodolal a rozhodl jsem se k tomu, že si vypěstuji trochu nějaké Sen-cha či Chun-mee čaje doma v obýváku. Chvíli jsem pátral na internetu, kde by se takové sazeničky čajovníku daly sehnat a netrvalo to moc dlouho, než jsem narazil na stránky Subtropického zahradnictví Kruh, kde jednu rostlinku můžete koupit za bratru 150 Kč. Dnes mi rostlinky už dorazily, takže myslím, že i vám můžu tuhle zásilkovou službu doporučit. Nečekejte sice nějak moc rychlou dodávku, v mém případě trvalo dodání nějakých 14 dní, ale myslím, že to nijak zásadně nevadí- nakonec přeci právě čaj a jeho pití by nás měl učit trpělivosti, ne? Podstatné je, že rostlinky dorazily precizně zabalené a v perfektním stavu.

Zatím jsem tedy v pěstování čaje naprostý amatér, ale posháněl jsem si pár informací pro začátek, o které bych se s vámi rád podělil pro případ, že byste též dostali chuť do výroby a pěstování domácího čaje. Ono s tou sklizní to asi taky nebude zas tolik nahonem, podle informací, které jsem získal, neroste čajovník žádnou závratnou rychlostí a první sklizeň je možné uskutečnit až tak za dva tři roky. No uvidíme, každopádně dám včas vědět

V čem pěstovat?

V našich podmínkách by se čajovník nejspíše nedal pěstovat venku, to znamená, že ideální umístění je buď přímo v bytě, eventuelně ve stíněném skleníku- čajovník totiž nesnáší příliš přímé slunce. Úplně ideální je zasadit jej do květináče s rašelinou, čajovník každopádně nesnáší vápenitou půdu a měl by být pravidelně přihnojován.

Tak jsem si teď o víkendu smlsnul na jedné docela zajímavé věcicče. Sehnal jsem si zajímavý recept na ledový čaj a taky na šerbet se zázvorem. A protože okolo tohohle kořene už dlouho mlsně v hypermarketu obcházím, rozhodl jsem se, že ho zkusím.

Zázvor seženete snadno skoro v jakémkoliv obchodě, navíc i když většinou leží v regále s takovou tou “luxusní” zeleninou a ovocem, kus zázvoru přijde jen na pár korun. Takže krok první- kupte si tak dva kusy zázvoru, na šerbet pak budete potřebovat ještě pomerančový džus a citronovou šťávu. Na čaj bude stačit jakýkoliv černý sypaný čaj. A teď už hurá na ty recepty. podrobnosti najdete zde »

Nedávno jsem se zde zabýval účinky čaje Pu-erh na lidský organizmus a tak bych vás rád nyní seznámil s jedním obchůdkem, kde si můžete vybrat tolik Pu-erhu, kolik jen hrdlo ráčí. Pu-erh v bambusu, Pu-erh lisovaný, Pu-erh s jasmínem…přiznám se, že jsem ani sám netušil, co vše lze v této oblasti koupit.
Obvzláště mě zaujal hned první Pu-erh v nabídce, který se jmenuje “Velbloudí dech”. Tak vám nevím… podrobnosti najdete zde »